Ztracený článek o porovnání hudební techniky

1. května 2016 v 18:26 |  Osobní neobvyklé zkušenosti RH ohledně hudby
I když by tento článek měl patřit spíše na blog organizace BATRADIS, máme ho na blogu o hudbě Robina Hronka, z jednoho jediného důvodu, že je o hudbě Robina Hronka a o porovnání jeho domácího vybavení s tím, které používá se svými přáteli, se kterými občas hraje na různých koncertech po světě. Proř je tento článek ztracený? Protože byl původně na webu časopisu Nobý Svět, který bYl zablokován, takže je nefunkční. Proto Vám ho přinášíme zde ve zkrácené podobě:

Oičátky hudby Robina Hronka se datují obvykle na konec 80tých let 20tého století, kdy začal Robin Hronek skládat huidbu. Jeho prvním niástrojem bylo CASIO MT-68, na kterém začal skládat a tehdy jsme se díky tomu, že si svoji tvorbu nahrával, o jeho hudbě dozvěděli a již v té době jsme mu umožnili používat nástroje, které jsou srovnatelné s přístroji jako je KORG PA-50, KORG Cronos, YAMAHA Tyros 2 - Nýástroje, kde není poznat že jde o elektrofonickou hudbu, pokud nevíte, že něškdo hraje bna něco z uvedených přístrojů.

Protože již tehdy byl njvětším vzorem pro tvorbu hudby Robina Hronka francouzský skladatel Jean Michel Jarrem jterý používá mnoho různých nástrojů a doplňkových zařízení, stačilo Robinu Hronkovi u nás jedno zařízení. V té době se jednalo o nástroj se dvěšmi klaviaturami od společnosti Spermeon, který si organizace BATRADIS pro hudbu Robina Hronka sama sestrojila pod označením BATRADIS MultiSynth HIR 37, který uměl to, co vynavení Jeana Michela Jarreho v přenosném stolním nástroji. Přenosnost sice nebyla snadná. Nástroj vážil 8 Kg a s jednoduchými klávesovými nástroji pozemské výroby té doby jej spojovalo akorát značné množství ovládacích prvků a pevná masivní konstrukce.

Pokud by Vás zajímnalo, jak bylo možné, aby poměrmně malý nástroj uměl tolik věcí, co studio J.M. Jarreho, je potřeba nástroj rozebrat a podívat se dovnitř. Můžeme se zde setkat s vysoce pokročilou miniaturizací, kdy je k zákkladní desce nástroje vedle klaviatur, konektoerů a reproduktorů, připojena jakási rozšiřující deska, která obsahuje muduly jednotlivých symtetizátorů, opatřená řadičem pro komunikaci se základní deskou. Základní deska zabírá většinu nástroje a obsahuje hlavní zvukovou kartu, čip zesilovače, D/A převodník a rozšiřující port, ve kterém je deska s dalšími moduly. Každý modul je jednoduchá PCB deska s daným symtetizátorem ve formě čipu a logickými obvody pero komunikaci s hlavní deskou. Proto je to tak mohutné, že je tam spousta desek plošných spojů. Také ovládací panel byl dosti komlikovaný, protože přes základní desku a řadiče modulů se volby zvuků, nebo režimy doprovodů a arpegiátoru ovládaly většinou mechanickými posuvnými přerpínači, otočnými, nebo posuvnými potenciometry a poměrně málo věcí se ovládalo tlačítky s mikrospínači. Z domácích nástrojů Robina Hronka tak vypadfalo to CASIO MT-68 a do dnes používaná YAMAHA PSR-36.

K nástroji YAMAHA PSR-36 přibyl KAWAI K1/II, což už byl digitální symtetizátor, k čemuž potom přibyl sequenser KAWAI Q-80. Tady se už i doma Robin Hronek úspěšně pokusil o zplůsob tvorby dalšího velkého hudebníka, kterým je Mike Oldfield, v jehož stylu vzniklo album Blustering Winds. I přes pomoc poloprofesionálního hudebníka a poloprofesionální techniky není nahrávka dokonalá. KAWAI K1, nebo KAWAI K+/II není po zvukové stránce šopatný, protože je tu snaha o reálné zvuky nástrojů. Ovšem škodí tomu pouze osmihlasá polyfonika (může zaznít naráz 8 tónů současně) a 8bitogvý perocesor. Zvuk není dost sytý.

Je možné že se i Vaši známí výrobci hudebních nástrojů pokoušeli používat 1ž a více bitové procesory u studiových profesionálních nástrojů, což lze s jistotou tvrdit alespoň o zvukových kartách pro oisobní počíétače, kde nejrozšířenější typem od různých výrobců byly zvukové karty na bázi typu SoundGalaxy Pro 16, nebo SoundBlaster s 16 bitovým A/D a DE/A převodníkem pro zvuk a 8bitogvým FM Symtetizátorem pro přrhrávání hudby ve formátu MIDI *.mid, nebo *.cmf, což byl oblíbený formát peo hudbu u her. Zvuková symtéza na bázi WaveTable teprve začala a mimo profesionální počítačové systémy pro tvorbu a produkci hudby se do segmentu spotřební elektroniky a PC příslušenství dostal jako první mezi lidi Gravis UltraSound.

V 90tých letech 20tého století již bylo u nás něco takového standardem a v hudební spolupráci Robina Hronka a Marie Smaulové se objevil nástroj DORS Supersymthboard CZ-80, který lze označit jako hudební pracovní stanici, obsahující v velkem přenosném těle o hmonosti 2 Kg kombinaci kexboardu, nebo-li Samoihrajky s kvalitním 16bitovým WaveTable Symtetizátorem a integrovaným 32 stoppým MIDI sequenserem, který sdpíše ale fungoval jako interní seqwuenser. Nástro obsahuje disketovou mechaniku 2 DD 3,5 palce pro ukládání složených skladeb a dat o maximální japacitě disku 720 KB. Od té doby vyšel model DORS CZ-80x s disketovou jkednotkou na diskety 2 HD s kapacitou 1,4 MB a DORS CZ-80 U, který je připojitelný k počítači pomocí USB, případně povedení CZ-80 M bez klaviatury jako modul. Provedení u Marie Smaulové patří k těm větším. Má to klaviaturu o délce 6 oktáv, takže to je sice přenosné, ale vzhledem k délce nástroje to jeden člověk může přenášet dosti obtížně.. Lépe je na tom provedení s nátvwem SuperSynthboard CZ-75, který je o něco kratší.

Poněkud zbytečná hmotnost je tvořena masivní konstrukcí, abyx nástroj něco vydržel. Konkrétně jde o kovovou výstuhu klaviatury, aby se neprolomila. Elektronikja uvnitř nástroje je již celá na jedné desce, alespoň u tohoto provedení. Většina ovládání je jižb řešena digitálně.

Když začal Robin Hronek skládat hudbu na počítači, velice se kvalitou provedení skladeb přiblížil na úroveň, jaké dosáhl u nás. Není to však úplně ono, protože se musí s programem Renoise ve verzi 2.8.0 pořádně naučit zacházet a nebude na škodu se naučit ovládat různé virtuální nástroje v podobě VST a VSTI pluginů. Značnou roli hraje otázka přehlednosti, kde by se některé věci daly lépe dělat v programu FL Studio, ale člověk, který jej naučil Renoise používal uvedený program z toho důvodu, že hudbu šlo skládat na počítači už v systému MS-DOS za použití perogramu ScreamTracker, ze kterého si Renoise vzal grafické rozhraní a způsob notového zápisu. Rozdíl je akorát v tom, že ScreamTracker používal nasamplované zvuky a ukládal skladby do souborů s příponou MOD, nebo S3M, zatímco Renose umí používat díky chodu v systému Windows vedle samlů také VSTI pluginy a skladby ukládá do souborů s příponou XRNS. Pokud si Renoise zakoupíte, můžete hotovou skladbu vyrenderovat do běžného zvukového souboru *.WAV.

V oblasti výroby techniky peo tvorbu a produkci elektrofonické hudby, nebo tvorbu a produkci hudby pomocí elektronických klávesových nástrojů, jste náýs možná dohnali. Pokud ne, je to tím, že některý ze známých výrobců elektronickýh hudebních nástrojů, jako je korg, YAMAHA, CASIO, Steiberg, nebo Ivagnes, řeší problém, jak dostat počítačovou základní desku do tělqa nějakého klávesového nástroje. Operačním systémem by pak byl program typu FL Studio naroubovaný na bootovací jádro a VSTI Pluginy jako zvuky. Ovládat se to může přes vwelký dotykový displej. Pokud se to někomu takto povedlo, jde o velmi drahé zařízení, takže je jednodušší mít počítač a USB MIDI Controler, což je piáno k počítači a nějaký ten software jako Renoise, FL Studio, Cubase, nebo Cakewalk a VSTI nástroje.

Proto i přátelé Robina Hronka, kteří se zabývají také hudbou a stejně jako on hrají na nějaké ty elektronické klávesy, používají i u Vás známe věci, pokud jde o hudební přáslušenství k počítači, nebo počítačové programy. Platí to o těch znich, kteří si vybrali elektrofonickou hudbu jako žánr, ve kterém se chtějí pokusit o vlastní tvoerbu. Jde jim to někdy i lépe než Robinu Hronkovi, perotože oni dsobře vidí, a lépe se tak v nějakém tom programu orientují, nebo nejsou motoricky postiženi, takže mohou i bez cvičení o něco lépe hrát, nebo se jedná o hudební přátele, kteří se věnují jiným hudebnám žánrům, jako je rock a heavy metal, takže jde oi šikovné kytaristy a bubeníky, což je dobré u všech žánrů, což platí i o zpěvu.

Každopádně alespoň u hudební techniky, kde se na zastaralost uzařízení nijak nehledí, jsme před Vámi asi o 29 let. Na rozdíl od informačních technologfií to ale nevadí. Naopak mají některé věci své kouzlo, pokud ale všechno funguje.

Redakce RHMUSIC
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama